právě se nacházíte • úvodní stranapředstaveníBETLÉM

BETLÉM


sobota - 25. prosinec 2010 - představení * přidat komentář

Tradiční vánoční hra se letos poprvé přesune z Františkánských zahrad do Orfea v 17h. zahrají členové divadla Klas hru BETLÉM
poté, v cca 17.45 zahrají členové divadla Navenek RAKOVNICKOU HRU VÁNOČNÍ.

* nahoru

Zde můžete přidat Váš komentář

( 1) Michael Došek * sobota - 25.12 2010 v 22:18
Víte jaký byl rozdíl mezi letošním "Betlémem" a "Rakovnickou hrou" ? Asi jako mezi hokejem obou měst. Pan Nyklíček byl z kláštereckých jediný dobrý. Opravdu jediný.
( 2) Lukáš Gavenda * neděle - 26.12 2010 v 07:51
Mně se ten letošní Betlém krutě nelíbil. Byl jsem z toho zklamaný a režisérovi (Honzovi Milotovi) jsem to po představení řekl. Pořád ještě nevím, PROČ to bylo tak špatný (technicky i co do vcítění se do postav)? Myslím, že textem to není... ;o) Asi to ty zúčastněné už prostě nebaví hrát. Proto bych řekl, že pokud TAKHLE, tak raději už NIKDY. Kromě Mirka Nyklíčka, který je ve svém Herodovském projevu konstantně kvalitní a v tomto kusu doslova zachraňuje Klasu reputaci, bych vyzdvihl také výkon Mirka Metlického a Evičky Žemličkové. Ti také vědí, co to znamená zahrát postavu, i kdyby to měla být třeba ovce. --- Rakovnická hra vánoční pro mě byla světlým okamžikem letošních divadelních Vánoc a všem třem králům Honzovi Losenickému, Pavlovi Šindelářovi a Mirkovi Metlickému i pastýřům Petrovi Petimu, Jirkovi Nebeskému a Kubovi Vaňasovi (a andělovi Evičce Žemličce) bych za to znovu rád poděkoval: jen tak dál, byli jste skvělí! :o)
( 3) Václav Polda * čtvrtek - 06.01 2011 v 15:15
Aha. Dovolte, abych taky reagoval. Z pozice zainteresovaného a tedy pohledem z druhé strany. Musím říci (a už to říkám několik let a to vcelku veřejně), že velký problém (ne jediný, avšak zárodečný) JE právě v textu. Mohl bych zde vést sáhodlouhou teatrologickou debatu o dramatické situaci, avšak dotknu se jí pouze letmo.

Aby totiž dramatické postavy byly nuceny jednat - a právě jednání dramatických postav je to, co dělá divadlo divadlem a právě jejich jednání a rohodování diváka zajímá - musejí mít vystavěnou dramatickou situaci a to, prosím pěkně, už v textové předloze. To v tomhle textu, nezlobte se, opravdu není. Řekněte mi tedy prosím vás, čím chcete potom vyplnit dramatickou postavu? Já jako herec nemám v tomto kusu vůbec žádnou oporu v textu, žádná motivace, žádná potřeba rozhodování, nic. Sám za sebe mohu říci, že se na cestě do Betléma potácím jako nudle v bandě. A vím to a je mi jasné, že to musí být i vidět.

Drouhou záležitostí je málo zkoušek. Ano, naše vina a chyba. Betlému se účastní členové různých souborů a je zřejmě logisticky náročné zvládnout koncentraci takového množství lidí s různými časovými možnostmi do jednoho časoprostorového bodu. To ale diváka samozřejmě vůbec nemusí zajímat, to je naše věc. Na druhou stranu si nedokážu představit, co by se na třeba deseti zkouškách zkoušelo, když není co hrát. A protože se cítím být více režisérem, než-li hercem, mohu za řežisérské řemeslo prohlásit, že tam není ani není nic moc co režírovat. I když připouštím, že zde by se přidat lehounce dalo. Ale to je zase problém mnohem většího počtu zkoušek.

Chybou, která odkryla nedostatky, bylo uvedení v Orfeu. Každá inscenace, žánrově vzato, vyžaduje určitý hrací prostor, neboť už ten je pro ni determinující a může jí hodně pomoc nebo také hodně uškodit. Například Matka Kuráž by se nejlépe vyjímala na velkém jevišti, psychologický dialog ve velmi intimním prostoru, commedia dell arte podle míry stylizace třeba klidně v kostele nebo venku.
Betlém, tak jak je napsaný a inscenovaný, bych viděl jako sousedské, chcete-li jako venkovské, divadlo. A takovému nejvíce svědčí venkovní prostory, návsi, podloubí apod. Bylo obrovskou chybou uvést tuto věc na jevišti (i když to byla záležitost vynucená počasím). Právě díky tomu totiž "vylezly" problematické komponenty inscenace, o kterých jsem psal výše.

Rád bych se zeptal, především, pana Doška jak pozná dobrého herce od špatného, neboť kritika by měla být věcná a podložená. S panem Gavendou souhlasím v tom, že Míra v tomto kusu je dobrý. Míra také má roli dobře napsanou a jedině on má jasně dané silné motivace. Souhlasím také s ovcemi, také se mi líbily.
Rád bych ale od pana autora dostal radu ohledně Prvního mudrce - do jakých situací on vstupuje, proč do nich vstupuje, s čím tam jde a co očekává, jaké jsou jeho motivace v jednotlivých situacích, kam směřuje svoje dramatické jednání v průběhu jednotlivých situací? Na takové otázky potřebuju jako herec odpovědi, pokud mám dobře ztvárnit svou postavu. A odpovědi mi musí poskytnout právě autor - dramaturg, popř. režisér, ovšem opět po konzultaci s dramaturgem. Herec, který se tohle nedozví, je na jevišti ztracený, zmatený a sám a ano, může se stát, že ho to nebude bavit. Protože, pane autore, když herec musí ukrutně zápasit s tím primárním - s textem, tak se to někde musí odrazit. Vidíte a přesto, že tuší, že tam bude za blbce, stejně tam vleze - další naše chyba.

Můžu Vás také ujistit, že o technické vybavenosti herců Klasu (především těch dlouholetých) bych ani na vteřinu nepochyboval.

Co se týče, v předchozím příspěvku uvedeného "vcítění se do postav". Herec prostě nemůže hrát, že hraje krále. Herec musí hrát situaci.

Neberte tento příspěvek, prosím, jako útok ani jako sebeobranu. A už vůbec ne jako omlouvání čehosi. Pouze jsem chtěl podat svědectví z druhé strany a nastínit problémy nejen tohoto představení, ale celé inscenace.
Tento příspěvek je však pouze fragment debaty, kterou by si tato problematika zasloužila, a kterou by bylo nejlépe uskutečnit naživo, rád bych se zůčastnil. Mrzí mě, že třeba pan Došek nebyl hrdinější a neřekl nám svůj názor přímo,přeci v Orfeu jsme byli ještě dlouho po představení.
( 4) Václav Polda * čtvrtek - 06.01 2011 v 15:15
Aha. Dovolte, abych taky reagoval. Z pozice zainteresovaného a tedy pohledem z druhé strany. Musím říci (a už to říkám několik let a to vcelku veřejně), že velký problém (ne jediný, avšak zárodečný) JE právě v textu. Mohl bych zde vést sáhodlouhou teatrologickou debatu o dramatické situaci, avšak dotknu se jí pouze letmo.

Aby totiž dramatické postavy byly nuceny jednat - a právě jednání dramatických postav je to, co dělá divadlo divadlem a právě jejich jednání a rohodování diváka zajímá - musejí mít vystavěnou dramatickou situaci a to, prosím pěkně, už v textové předloze. To v tomhle textu, nezlobte se, opravdu není. Řekněte mi tedy prosím vás, čím chcete potom vyplnit dramatickou postavu? Já jako herec nemám v tomto kusu vůbec žádnou oporu v textu, žádná motivace, žádná potřeba rozhodování, nic. Sám za sebe mohu říci, že se na cestě do Betléma potácím jako nudle v bandě. A vím to a je mi jasné, že to musí být i vidět.

Drouhou záležitostí je málo zkoušek. Ano, naše vina a chyba. Betlému se účastní členové různých souborů a je zřejmě logisticky náročné zvládnout koncentraci takového množství lidí s různými časovými možnostmi do jednoho časoprostorového bodu. To ale diváka samozřejmě vůbec nemusí zajímat, to je naše věc. Na druhou stranu si nedokážu představit, co by se na třeba deseti zkouškách zkoušelo, když není co hrát. A protože se cítím být více režisérem, než-li hercem, mohu za řežisérské řemeslo prohlásit, že tam není ani není nic moc co režírovat. I když připouštím, že zde by se přidat lehounce dalo. Ale to je zase problém mnohem většího počtu zkoušek.

Chybou, která odkryla nedostatky, bylo uvedení v Orfeu. Každá inscenace, žánrově vzato, vyžaduje určitý hrací prostor, neboť už ten je pro ni determinující a může jí hodně pomoc nebo také hodně uškodit. Například Matka Kuráž by se nejlépe vyjímala na velkém jevišti, psychologický dialog ve velmi intimním prostoru, commedia dell arte podle míry stylizace třeba klidně v kostele nebo venku.
Betlém, tak jak je napsaný a inscenovaný, bych viděl jako sousedské, chcete-li jako venkovské, divadlo. A takovému nejvíce svědčí venkovní prostory, návsi, podloubí apod. Bylo obrovskou chybou uvést tuto věc na jevišti (i když to byla záležitost vynucená počasím). Právě díky tomu totiž "vylezly" problematické komponenty inscenace, o kterých jsem psal výše.

Rád bych se zeptal, především, pana Doška jak pozná dobrého herce od špatného, neboť kritika by měla být věcná a podložená. S panem Gavendou souhlasím v tom, že Míra v tomto kusu je dobrý. Míra také má roli dobře napsanou a jedině on má jasně dané silné motivace. Souhlasím také s ovcemi, také se mi líbily.
Rád bych ale od pana autora dostal radu ohledně Prvního mudrce - do jakých situací on vstupuje, proč do nich vstupuje, s čím tam jde a co očekává, jaké jsou jeho motivace v jednotlivých situacích, kam směřuje svoje dramatické jednání v průběhu jednotlivých situací? Na takové otázky potřebuju jako herec odpovědi, pokud mám dobře ztvárnit svou postavu. A odpovědi mi musí poskytnout právě autor - dramaturg, popř. režisér, ovšem opět po konzultaci s dramaturgem. Herec, který se tohle nedozví, je na jevišti ztracený, zmatený a sám a ano, může se stát, že ho to nebude bavit. Protože, pane autore, když herec musí ukrutně zápasit s tím primárním - s textem, tak se to někde musí odrazit. Vidíte a přesto, že tuší, že tam bude za blbce, stejně tam vleze - další naše chyba.

Můžu Vás také ujistit, že o technické vybavenosti herců Klasu (především těch dlouholetých) bych ani na vteřinu nepochyboval.

Co se týče, v předchozím příspěvku uvedeného "vcítění se do postav". Herec prostě nemůže hrát, že hraje krále. Herec musí hrát situaci.

Neberte tento příspěvek, prosím, jako útok ani jako sebeobranu. A už vůbec ne jako omlouvání čehosi. Pouze jsem chtěl podat svědectví z druhé strany a nastínit problémy nejen tohoto představení, ale celé inscenace.
Tento příspěvek je však pouze fragment debaty, kterou by si tato problematika zasloužila, a kterou by bylo nejlépe uskutečnit naživo, rád bych se zůčastnil. Mrzí mě, že třeba pan Došek nebyl hrdinější a neřekl nám svůj názor přímo,přeci v Orfeu jsme byli ještě dlouho po představení.
( 5) V.Polda * čtvrtek - 06.01 2011 v 16:51
p.s. Nevím, jak se to stalo, ale můj příspěvek byl vložen dvakrát, za což se velice omlouvám. :o)
( 6) R.T. * čtvrtek - 06.01 2011 v 19:53
...a tohle celé jste zjistil až nyní,po tak dlouhé době a po několika reprízách?Vlastně až po kritice samotného autora.HMM
( 7) V. Polda * čtvrtek - 06.01 2011 v 19:57
Ne, nezjistil, tohle říkám už několik let a jak jsem psal, říkám to veřejně.
Á propos, děkuji za odhalení Vaší identity.
( 8) R.Totzauerová * čtvrtek - 06.01 2011 v 20:22
prosim...Říkáte to veřejně,hezké.Ale k autorovi se váš názor očividně nedostal,TO BY VLASTNĚ ,LOGICKY,NEVZNIKLA TATO DISKUZE.
( 9) V. Polda * čtvrtek - 06.01 2011 v 20:41
Ano, to máte pravdu, za autorem (a teď mám na mysli L. Gavendu) jsem s tím nešel, neznám ho. Moje chyba. Možná, že kdyby se nejdříve s herci provedl počáteční dramaturgický rozbor, zeptal bych se ho.
Nicméně já jsem moc rád, že vznikla tato debata a beru jí jako poklidnou výměnu názorů a různých možností nazírání. Nechtěl bych, aby se překlopila v osočování na čí straně je větší vina. Jen jsem zcela pragmaticky poukázal na prvotní (ale ne jediné!) problematické místo inscenace.
( 10) R:T. * pátek - 07.01 2011 v 07:44
Prostě jsme málo(vůbec)vzájemně komunikovali.Asi to bude tou velkou vzdáleností mezi Kadaní a Kláštercem::))
( 11) V.Polda * pátek - 07.01 2011 v 09:57
V tom s Vámi souhlasím, prostě vzdálenost Kadaň Klášterec je těžko překonatelná i nadsvětelnou rychlostí. :)
( 12) Honza * pátek - 07.01 2011 v 16:07
/z mé reakce na stránkách sdružení klas/: Ono je to s tím autorstvím těžké, chtěli jsme se s Lukášem držet co nejvíc evangelií, aby se ten příběh neposunul do naší fantazie a nestal se z něho příběh o něčem (Někom) jiném. Dramatizace jsme se dopouštět chtěli, a povedlo se to asi jen do jisté míry. Nicméně podle reakcí po prvním ročníku a snad dokonce i druhém, jsme sledovali, že se kus líbí. Dokonce nás jedno polské město žádalo o poskytnutí textu, protože naši "polští soudruzi" byli z Betléma nadšení. Ono totiž tím, že jsme v něm všichni těch několik let zainteresovaní, tak nám už chybí rozlišovací schopnost nedotčeného diváka. Jako lidové divadlo k oslavě svátku jsme to psali, v tom se navazovalo na tradici minimálně barokní, ale spíš ještě starší, a to i prostorem, kde se to hrálo. A myslím, že to mělo zůstat venku (a buď vymyslet "protivětrnější" kulisy nebo to třeba v případě nepřízně počasí zrušit). O kvalitách herců Klasu nepochybuju ani já a myslím ani Michal (ten psal o hraní pod úroveň těchto kvalit). Orfeum odkrylo své. Tak teď jde o návrhy, co dál.
( 13) Michael Došek * sobota - 08.01 2011 v 14:16
Zdravím vespolek Navenek a přespolní !! Zítra nám končí doba vánoční a tak bych chtěl reagovat na pár věcí, aby se nám Betlém 2010 nepřesunul do Velikonoc 2011...
1.Jak správně napsal Honza Losenický: "O kvalitách herců Klasu nepochybuji" Toto mohu podepsat a jsem s tím zajedno. Akorát jsem čekal víc. Viděl spoustu vašich představení Betlém. V tom kadaňském 2009 jsme hráli s Honzou pastýře.
2.Dobrého herce vidím jako osobu, která mne svým "hraním" (rétorikou, gesty, pohyby, kostými) přesvědčí, že tuto postavu skutečně hraje. Každý se samozřejmě snaží, někdo víc a někdo méně a výsledek je u diváka vždy tak trochu nejistý.
3.Určitě nejsem hrdina, abych po představení přišel do šatny za herci, se kterými se neznám, a řekl jim, že jsem čekal víc. Kdybych byl nadšen, určitě příjdu. Takže se v prosinci konečně setkáme !!

Všem přeji pěknou sobotu a neděli
( 14) V.Polda * sobota - 08.01 2011 v 19:17
ad Honza: Honzo, jakou jste se při dramatizaci vydali cestou, tedy že jste se přidrželi co nejvíce evengelií, to je vaše výsadní právo, které nezpochybňuji a problém s tím vůbec nemám. Chtěl jsem zde jen nastínit, že každý dramatický text (i ten vzniknuvší procesem dramatizace z jiné literární formy) musí mít jisté parametry, aby byl opravdu divadelním.

Na tomto místě znovu objektivně přiznávám, že zkoušek na Betlém bylo málo a tedy mohli jsme se lépe připravit. Obrovskou švandou ale je, že na druhou stranu nebylo zkoušek o nic méně, než v předchozích ročnících a my nebyli o nic méně připraveni. Za sebe dokonce mohu říci, že se mi po dlouhé době (a hraji Betlém od začátku a hraji ho pořád stejně) v Orfeu hrálo dobře, byl jsem uvolněný a se svým výkonem relativně spokojený. Snad to bylo dostatkem prostoru, když alespoň ten mi poskytoval možnost částečné imaginace. Dokonce i když jsem pozoroval kolegy za šály, nebyl jsem si vědom nějakých výkyvů oproti předchozím ročníkům. Chápu však, že z hlediště to mohlo vypadat jinak. Jen chci říci, že jsme tomu nedali méně, než v jiných letech, které evidentně byly v pořádku.

Honzo, co s tím dál, netuším. Bez razatních úprav to nepůjde. A je otázkou, zda takové úpravy stojí za to, a zda Betlému v této podobě již neodzvonilo. Ale to je jen můj názor a je tu i spousta jiných.

ad Michael D.: Pane kolego, rád bych jen krátce srovnal Vaše a moje nazírání na terminus technicus "dobrý herec". Prosím, berte to jako čistě můj názor.
Zkušenostmi a formováním ze strany poučenějších a znalejších jsem došel k závěru (a to už jsem tu zmiňoval), že je nesmysl, abyc herec hrál postavu. Tím by pouze napodoboval a naplňoval souhrn nějakých archetypálních znaků takové postavy. A to je málo. A všichni by navíc byli úplně v loji ve chvíli, kdy by nedokázal extrahovat zásadní archetypální znaky a sklouznul by k obecnostem a abstrakcím.

Podle mne nemá herec hrát pošťáka, ale má hrát, a lépe řečeno řešit, dramatickou situaci, do které se dostal pošťák (protože to je to, co diváka zajímá - jak vyřeší situaci, jak se v ní rozhodne, v situaci která ho nutí k rozhodnutí, teď a tady) Herec musí fungovat v dramatické situaci. To, že je pošťák samozřejmě determinuje jeho chování, ale není to to nejzásadnější.

A intonace, dikce (to jste měl zřejmě na mysli pod označením "rétorika"), gestus, jevištní pohyb atd., to vše je opět dáno motivací a směřováním dramatické postavy v dramatické situaci. Samozřejmě to všechno je ještě podmíněno žánrem, popřípadě stylizací celé inscenace.

Nesmíme dopustit, aby forma sdělení přesáhla jeho obsah. A to by se právě stalo, kdyby herec postavu. Herec nehraje, herec funguje. Podle mého.

Nevím, zda jsem to podal srozumitelně. Ještě takhle - každý má nějakou představu, jak se asi chová pošťák. Každý může mít ale dost odlišnou představu. Když mi pak zahrajete pošťáka a zahrajte ho podle své představy o pošťákovi (a proto je podle mne ne úplně v pořádku termín pana Gavendy "vcítění se do postavy"), já budu zmatený,protože takovému pošťákovi neuvěřím,protože si ho představuji jinak a řeknu Vám, že jste toho pošťáka zahrál tedy pěkně blbě. Nebylo by rozumnější zahrát situaci do které se pošťák dostal?
Proto se mi role mudrce hraje špatně, proto není uvěřitelná, protože tam nemám možnost hrát situaci. A nezbývá mi nic jiného, než hrát mudrce podle své představy o něm, která se ale nemusí shodovat s tou Vaší a Vy mi to neuvěříte. A v tom s Vámi obrovsky souhlasím - herec pro mne musí být uvěřitelný. Jakmile cítím, že jsem klamán, jsem naštvaný a stává se dokonce, že odcházím, neb nejsem masochista.

Takže chápu, že z tohoto pohledu jsme se Vám mohli zdá neuvěřitelní a věřím Vám to. Snažil jsem se tu vysvětlit, jak k tomu mohlo dojít.

Omlouvám se za rozvláčné povídání a doufám, že nebude bráno jako nějaké poučování. Jen jsem se chtěl podělit o to, jak to vidím já.

Také přeji pěknou neděli. Á propos - hodně úspěchů do nového roku!
( 15) Štěpán Malast * pondělí - 10.01 2011 v 22:49
"Ti také vědí, co to znamená zahrát postavu, i kdyby to měla být třeba ovce"
- zahrát ovci namalovanou na překližce nikdo z Klasáků nezvládl, tady bylo skutečně potřeba záskoku, který se umí do dřeva zcela vcítit :-D
( 16) DreamTheater * úterý - 11.01 2011 v 22:12
Letos jsem si nad dveře nenapsal standartní +K+M+B +2011+, ale místo prvního "K" jsem volil variabilní V.P. Chtěl bych tak prvnímu mudrci dát širší pole působnosti. :-))
( 17) V.Polda * středa - 12.01 2011 v 08:57
Dream Theater - sice nevím, kdo jsi, nicméně děkuji. Mám rád široké pole působnosti a vědomě a systematicky ho rozšiřuji. Nechť se tento Tvůj dobrý skutek odrazí ve Tvém kvalitním divadelním počínání.
( 18) Malá technická připomínka * čtvrtek - 13.01 2011 v 23:59
Stejně jako "světelný rok" není jednotka času, ale vzdálenosti, tak také "Dreamtheater" nepodniká nic na poli divadelním ale na poli hudebním.
( 19) V. Polda * pátek - 14.01 2011 v 11:53
Kdyby se Dream Theater představil třeba bych rozklíčoval jeho identitu, nicméně, takhle jsem k tomu neměl možnost. A k malé technické připomínce ohledně světelného roku - Jelikož vyučují fyziku a jsem v ní vysokoškolsky vzdělán, tak samozřejmě vím, že světelný rok je jednotkou vzdálenosti. Nikde jsem přeci netvrdil opak. Když napíšu, že "vzdálenost Kadaň Klášterec je těžko překonatelná i nadsvětelnou rychlostí", nehovořím o světelném roku. Mluvím o vzdálenosti (tedy dráze) a o rychlosti. Pro přesnost zde uvádním jednoduchý vzorec pro výpočet okamžité rychlosti v= lim (r(t1-t2))/(t1-t2)=(dr(t))/dt=ds/dt , omlouvám se za nepřesné závorkování, indexování, neoznačení vektorů a nedostatečné označení limity, ale tato návštěvní kniha bohužel není editorem rovnic. Tolik k fyzikální podstatě této divadelní debaty. Jen na vysvětlenou - termín nadsvětelná rychlost (nikoliv světelný rok) jsem užil za účelem metafory a snad i sarkasmu, nikoliv pro otevření fyzikální debaty, na to jsou jiné weby.
( 20) NEINTELIGENT * pátek - 14.01 2011 v 17:22
jděte už s tím do prd.le nebo na ŠPIČÁK(to je skoro na půli cestě:-))
( 21) DreamTheater * úterý - 18.01 2011 v 21:47
Pokud bych se mohl od limit a vektorů vrátit zpět k Betlému, doslechl jsem se, že byly všem třem mudrcům seškrtány jejich dary. To znamená že kadidla, zlata a myrhy bude zase méně... Do Kadaně tedy možná nedorazí. To je nám, co jsme skutečný Betlém navštívili, prakticky jedno. A co se rozklíčování týče, myslím, že se do letních prázdnin setkáme. A když ne tu na zemi tak na oběžné dráze určitě :-))))
( 22) Lukáš Gavenda * čtvrtek - 20.01 2011 v 19:56
Dobrý den, pane Poldo i vespolek!
Když jsem okolo Nového roku naposledy navštívil tuto diskusi, měřila sotva pár centimetrů. Pomyslel jsem si, že asi nikoho moc nezaujala a... zapomněl jsem na ni. Před pár dny ale došlo k mým uším, že už nám notně povyrostla, tak jsem ze zvědavosti nahlédl znovu. Za prodlevu se tedy omlouvám! Nebyla utíkáním od zodpovědnosti. Chtěl bych poděkovat za všechny podstatné příspěvky, byť by byly i kritické a byť by se mi třeba i nečetly zrovna příjemně.

Má předešlá reakce (26. prosince) byla značně bezprostřední. Potřeboval jsem vyjádřit podstatu toho, co jsem cítil. Odpusťe mi, prosím, pokud se vám razance mých slov zdála třeba přehnaná nebo zavdala příčinu k nedorozuměním. Jak je i dnes z mých tehdejších slov patrno, kritizoval jsem kvalitu představení z 25. prosince 2010 ve srovnání s předešlými představeními téže hry a týchž inscenátorů. Nešlo o osobní invektivu, nešlo o pohrdání či zlost, šlo o divácké zklamání z nekvalitního provedení. Velmi mě to mrzelo. Za jedno z podstatných negativ považuji, že mnozí herci nebyli z jeviště ani slyšet. To je technický problém. Srovnával jsem zde jako divák projev herců Betléma s projevem herců Rakovnické hry vánoční (kteří hráli na stejném místě v takřka stejném, jen o několik minut pozdějším čase) a slyšet byli. Nechci se tím zabývat dopodrobna, jen jsem považoval za potřebné osvětlit blíže, co jsem ku příkladu myslel tou technickou stránkou představení. Souhlasím s tím, že uvést Betlém v Orfeu byla škoda, možná dokonce i chyba. Ale aspoň jsme všichni o zkušenost bohatší.

Sousloví "vcítění se do postav" je vskutku velmi laicky napsané, snad mi jeho neobratnost také odpustíte. Myslím však, že lze obecně pochopit, co jsem jím měl na mysli. Uznávám Váš argument na nedostatečnost dramatické úrovně textu. Jsem schopen si s odstupem přiznat, že je nevyvážený (sám podotýkáte, když budu parafrázovat, že třeba Vámi hraná postava je plochá, kdežto postava krále Heroda ne). Snad nemusím zdůrazňovat, že ta nevyváženost nebyla záměrem. Nemám žádné teatrologické ani dramatizátorské vzdělání, na textu jsem se podílel z čistě laického nadšení. Možná jsem měl v sobě najít tolik sebekritiky, abych se o psaní ani nepokoušel, když to objektivně neumím. Já ale kritické zrcadlo nastavené od nikoho neměl, což je škoda. Režisérovi se text líbil (probrali jsme jej před prvním inscenováním v roce 2003 a dál to bylo v jeho rukou; mimochodem - na názor na text jsem se ho ptal opakovaně, vídáme se obden), diváci chodili, považoval jsem celou tu věc s Betlémem (tedy včetně provedení atd.) za úspěch. Společný samozřejmě!

Ještě bych se vrátil k tomu "vciťování". Pokud jste četl text tak, jak jsem jej odevzdal, víte, že jsem se v něm postavy snažil charakterizovat, abych co nejvíce vykryl nedostatek dialogové části textu hry. Předpokládal jsem, že i s touto pomocí (dovolte mi to tak nazvat) se bude možné snadněji "vcítit do postav" a v rámci hercova osobního vkladu a režijního vedení (to nebylo mým úkolem) je na vymezené ploše vymodelovat. A možná jsem se dal unést, když jsem opět předpokládal, že další bílá místa třeba aspoň částečně herec pokryje nějakým samostudiem reálií (což je u Betléma s prominutím splnitelné) a nebude-li s rolí spokojen, svobodně ji odmítne. Shrnuji a uzavírám tuto část, že mám právo na chybu i na omyl a hlásím se k zodpovědnosti. Konkrétně k Vaší postavě chci doplnit, že již v textu samotném máte napsány všechny motivy a pohnutky k jejímu jednání (tedy: do jakých situací vstupuje, proč do nich vstupuje, s čím tam jde a co očekává, jaké jsou její motivace v jednotlivých situacích, kam směřuje svoje dramatické jednání v průběhu jednotlivých situací).

Pokud je hra Betlém v podobě, v jaké se dosud hrála (i v Klášterci), špatná, nechť se nehraje nebo ať ji někdo zkušený, bude-li mít chuť, třeba přepracuje. Nedovolil bych si žádného herce, nikoho, nutit vědomě do nedobrého počínání. Potíž je v tom, že jedinými problémy, o nichž jsem se za celých 8 let hraní této hry dozvěděl, byl vítr strhávající v roce 2009 kulisy a sníh zasypavší v roce 2010 zahradu (mráz nepočítíám, jelikož ten je v prosinci normální, ale kamna v refektáři vždy dobře hřála). Uvedení technické problémy rozhodně nepovažuji za banální, jen se jimi tady určitě nechci podrobně zabývat.

Velkým problémem je malé množství zkoušek, které přiznáváte. Podotýkám, že Betlém je oficiální akcí Města Kadaně a že je jím i dotován. Měl by se tedy lépe připravit. Nevím však, bude-li nějaké příště. Ale ani tehdy se svět nezboří.

Děkuji za diskusi a zdravím vás!
( 23) Lukáš Gavenda * čtvrtek - 20.01 2011 v 21:27
Ještě bych pro jistotu rád dodal, pane Poldo, že na Váš herecký projev jsem se jako divák nedíval nespokojeně! Budiž Vám to povzbuzením, byť jen od laika. :o) A píši to bez ambic nasadit jiným hercům brouka do hlavy, vskutku! A už dost, nechci zavdávat příčinu k nedorozuměním ani k vzájemné neoblibě.
( 24) V.Polda * středa - 26.01 2011 v 13:04
Děkuji pane Gavendo, nicméně vím, že tam rezervy jsou, nikdy jsem se nepovažoval za herce. Nebylo ani mou ambicí tu někoho poučovat a už vůbec jsem nechtěl ponoukat k neoblibě. Naopak chávám ke všem diskutujícím úctu. Jen jsem se chtěl společně zamyslet nad problémeme. A taky ríkám dost.:o)
Jméno:
Příspěvek:
Kod: m16nlh
 
Představení
Připravujeme tato představení

Žádné představení neplánujeme, zatím...

Repertoár

Škola pomluv


Režie Jan Losenický Napsal Richard B. Sheridan Divadlo Navenek začalo studovat tuto hru v roce 2004. Premiéra proběhla v Kadani koncem roku 2005.

Blázinec v prvním poschodí


Režie tohoto divadelního kusu s tématikou radostí a strastí mladých manželských párů se poprvé chopila Pavlína Košťáková s nemalou pomocí Sabiny Abee Tumpachové.

Duel


Režie tohoto divadelního kusu s tématikou radostí a strastí mladých manželských párů se poprvé chopila Pavlína Košťáková s nemalou pomocí Sabiny Abee Tumpachové.

Fraška o kádi


Fraška o kádi má neznámého tvůrce. Co víme je, že jde o starofrancouzskou farci z XIII. století a že ji přeložil Dr. Otakar Dubský.

Hasištejnské hradní hrátky


Připravil František Červený a Jan Losenický Výlet do historie hradu Hasištejn v roce 2005 Divadlo Navenek připravilo zajímavý víkend pro návštevníky zříceniny hradu Hasištejn. Proběhlo v roce 2005.

Kráska a Zvíře


Režie Jan Losenický Hra podle podle pohádky Františka Hrubína První hra divadla Navenek, která se poprvé hrála 15.10. roku 2004 v Kadani.

Mandragora


Připravil Josef Skotek Napsal Niccolo Machiavelli Divadlo Navenek začalo s přípravou hry koncem roku 2005. Premiéra proběhla v říjnu 2006.

O líných strašidlech


Pohádka „O líných strašidlech“ je vhodná pro děti do pátého ročníku základních škol.

O zlé princezně a třech mandarínech


Představení trvá hodinu a některé děti ke konci už reptaly, ale dospělí v pozornosti vytrvali. A bavili se, slyšet to bylo. Dětem se nejvíce líbil Broskvový Žok a jeho srandičky, rodiče ocenili kamiony s humanitární pomocí, efektní lampiony a vsuvku s potvrzením o legální zlodějině, kterou moderoval Šťastný Hoch.

Pašije


Již několik let naplňují kadaňskou Růžencovou kapli desítky diváků, kteří přišly zhlédnout originální provedení Pašijí, tj. hry vyprávějící o posledních dnech Ježíše Krista. A už nejenom v Kadani.

Případ Grendwal


Režie Milan Pučelík Napsal Pavel Dostál Divadlo Navenek začalo s přípravou hry začátkem roku 2007. Premiéra proběhla 15. února 2008.

První repríza Vernisáže


Vernisáž - první repríza 21.6. 2011

Sex noci svatojánské


V režii Milana Pučelíka se na osamělé farmě odehrává společný víkend tří párů. Excentrický vynálezce Andrew Hobbs (Jan Losenický) s manželkou Adrianou (Jana Kalová), jeho přítel doktor Maxwell Jordán (Jiří Nebeský) s milenkou Dulcy (Vendy Schonfeldová) a renomovaný stárnoucí filozof Dr. Leopold Sturgis (Milan Pučelík) se snoubenkou Ariel (Zuzka Bartošová).

Toulky minulostí Kadaně


Pořádalo město Kadaň ve spolupráci s divadlem Navenek Hradby ožily minulostí v roce 2005 Divadlo Navenek se za potpory městkého úřadu přeneslo do doby renesance a připravilo pro návštevníky mnohá překvapení.

Treperendy


Inscenace Treperend je poctou Carlu Goldonimu k 300. výročí jeho narození.
© 2004 - 2024 Divadlo Navenek Kadaň * Tvorba stránek www.nogod.cz *administrace - blig.cz
Warning: mysql_free_result() expects parameter 1 to be resource, null given in /www/navenek.cz/beta.navenek.cz/index-index.php on line 487