Premiéra hry "Bráškové"
středa - 23. listopad 2011 - novinky *
přidat komentář
Ve středu 16. listopadu na Mezinárodní den tolerance proběhla premiéra absurdní komedie Bráškové. Kdo nevěnoval pozornost slovu "absurdní", které bylo ve všech programech a na plakátech, byl možná překvapen, že s realitou běžného života mělo to, co se odehrávalo něco přes hodinu před jeho očima, málo společného. Ale jen zdánlivě, jak už to u absurdních komedií bývá. Princip rozhovorů a smysl představení je postaven na tom, co naopak známe z téměř každodenní zkušenosti. Jak často si vedeme svou, aniž bychom poslouchali toho s kým se bavíme? Jak často narazíme na blbce, který ví? Jak často musíme přijmout hru toho, kdo je v tu chvíli služebně výše? I o tom byla kome die o dvou "brášcích" a fachmanech, kteří přijdou k ing. Sanorovi dát mu jeho byt a dům "do figury". Hra, kde se divák snaží chytit alespoň na některých místech selského rozumu, vygraduje v naprosto absurdní závěr plný stěhování, zasypávání, opatlávání a jiných dekoračních technik. Je možné hru nepochopit a jít domů se slzami smíchu v očích. A je také možné jen zaraženě koukat a cestou domů rozjímat, že to celé vlastně mělo velký smysl. Hledání smyslu v absurditě je v divadle Navenek letos jen mírně prošlapaná pěšina, tak snad se to alespoň částečně podařilo. V hlavní roli se objevil dosavadní neherec šebánkovského ražení Luděk Pardubský, jemuž sekundovali naopak dva ostřílení komedianti Jiří Nebeský a Petr Píďan Stehlík.
DK
*
nahoru
Zde můžete přidat Váš komentář
(
1)
Abee *
pátek -
25.11 2011 v 11:37
Já jsem se celou hru bavila, pozornost se držela celou dobu na výši a rozhodně bylo na co se dívat i o čem přemýšlet.
O tom, že člověk se kolikrát radši omluví i za to, co neudělal, o tom, že v minulém režimu (a možná i v tom dnešním?) se klidně mohlo stát že někdo přijde a obrátí vám život naruby, o tom, všem, co je uvedeno v článku... A to je představa celkem skličující.
Jenže...mám pocit, že to musím přičíst na konto autorovi hry, ne jejímu provedení, ne formě, ale obsahu... A myslím, že se někomu klidně mohlo stát, že pro formu neviděl obsah.
Kdybych nevěděla, že se jedná o absurdní komedii, asi bych si spíš myslela, že je to hra s absurdní (ale nakonec běžnou) zápletkou, trochu vyhnaná do extrému v místech, kde by to ani nebylo potřeba.
Asi to bylo na mě moc civilní - herecky. Nebo málo, aby to mohlo vyznít Absurdně a ne jen absurdně.
Každopádně si myslím, že tohle konkrétní představení s konkrétními herci a scénou potenciál má a bude-li mít zájem být vypilováno, pak bude aspirovat na Absurdní komedii.
